A co šlo... Skupina lidí různých profesí a povolání se rozhodla uspořádat akci ve prospěch svého spoluobčana, který je opoután na invalidní vozík. Přes svůj handicap je však velmi aktivní. Pracuje jako redaktor regionálního tisku i jeho webové verze kam dodává články zejména o kulturních i společenských akcích. Propaguje místní hudební klub kde spravuje jeho stránky v nichž informuje o kapelách, které tam vystupují. Spolupořádá zdejší pívní festivaly i gastrofestivaly a donedávna se podílel i na organizování farmářských trhů. Je členem místního osvětového spolku, který se jednak zasloužil o obnovu varhan v místním kostele a nyní pořádá exkurze do městských sklepení. A samozřejmě se všech akcí účastní a o nich i píše.
Aby mu bylo umožněno ještě více se zapojovat do dění, se výše uvedená skupina místních občanů uspořádat charitativní koncert jehož výtěžkem byl byl nákup elektrického vozíku. Kromě toho byl založen transparentní účet, navázaná spoluprávce s jedním Nadačním fondem, který dává příležitost zaměstnávat handicapované lidí, kteří vyrobili placky s portrétem dotyčného a sloužily jako vstupenky. Místní grafik navrhl trička, která se prodávala v Infocentru a v jedné z kaváren. Zdejší minipivovar uvařil zvláštní várku s názvem dotyčného, která byla jak na čepu či v petkách s příslušnou vinětou, jenž rovněž navrhl výše uvedený grafik. Město a kulturní středisko dalo k dispozici pódium na náměstí a Technické služby zajistily úklid. A co bylo nejdůležitější byly zajištěny místní kapely a dokonce až Ostravy dorazil písničkář jehož repertoár se zaměřuje na Karla Kryla.
Akce Město hraje pro.... s podtextem Pomáhej mohla začít... A nyní se dostáváme k tomu podstatnému. Termín byl stanoven na úterý od 16 hodin a hodinu před začátkem začalo pršet! Nyní si mnozí položí otázku: "Kdo přijde ve všední den odpoledne kvůli nějakém vozíčkáři když ještě k tomu leje jako z konve?"
Přišli!
Náměstí se zaplnilo lidmi s deštníky či se tísnily pod párty stany. Bavili se, usmívali se. Dávali si vínko od místních vinařů, konzumovali steaky, hamburgery či chleby s výbornými pomazánkami. A samozřejmě ono pivko stylem "taky si HO dáváš", "jo už mám druhýho..". A muzikanti hráli, a pod pódiem bez ohledu šňůry deště se "pařilo"... Pohled na "urousaná" děvčata tak trochu přípomínal malý Woodstock..... Úžasná atmosféra plná pohody..
A výsledek..
Vybralo se neuvěřtelných 228 756 Kč. Po výčtu nákladů a zakoupení vozíku zbylo 112 545 Kč! Tato částka byla následně rozdělena mezi dvě děti - dívčinu s tzv nemocí motýlích křídel a chlapce s dětskou mozkovou obrnou na kompenzační pomůcky.
A místní občan si drandí městem na novém elektrickém vozíku.
Zní to možná jako z jiného světa. V médiích čteme o rozdělené společnosti, o sobectví, lidské lhostejnosti, nenávisti. O zkorumpovaných politicích či "trestně nestíhaném" premiérovi. A přitom je to ještě někde pořád normální. A dokud se ještě najdou takoví lidé, tak to s tou naší společností není tak zlé!
A ptáte se na to město, kde se toto odehrálo.
Odpovím poněkud pozměněnou populární hláškou:
"Dycky Mělník!"