Rudý hadr zvaný restituce
Když se vracel kousek polnosti či zabavená vilka emigrantů, se ještě jakž takž dalo spolknout. Ale běda, když došlo na velké majetky. To se stránky novin hemžily zkazkami o bezcitných pánech domácích stěhujících na ulici nebohé nájemníky.
A což teprve potomci šlechtických rodů.... To v plné síle zapracoval duch profesora Zdeňka Nejedlého a teze o "přivandrovalé pobělohorské šlechtě", která dřela poddané z kůže. Jistě, v mnohých případech tomu tak bylo, avšak takový byl tenkrát systém. Málokdo však ví, že robotní systém měl svá pravidla a omezení.
Malokdo také ví, či nechce vědět o existenci Manifestu české šlechty věrnosti prezidentu Benešovi a Republice Československé, který podepsali například Colloredo-Mansfeldové, Mensdorf-Pauli, Schwarzenberkové, Lobkowiczové, Czerninové, Dobrzenski a mnozí další. A že signátáři byli nacisty posléze pezekuování v nejmenším případě konfiskací majetku. A někteří byli uvězněni jako například Czernín či Antonín a František Dohalští z Dohalic. Jejich bratr Zdeněk Bořek Dohalský hrabě z Dohalic byl popraven v Terezíně.
A nyní došlo na církevní restituce. Zde již zmíněné strašidlo,profesor Nejedlý, zapůsobilo nejsilněji. Církev a majetek.....no fuj! Opět se objevují zkreslené informace o neoprávněném zisku tohoto majetku anebo absolutně nesmyslný názor, že církve nikdy žádný majetek nevlastnily!!! Církve majetek z velké většiny získaly odkazy či dary. A to jak od panovníka, tak od šlechty, měšťanů a i ostatních dárců. Tento majetek spravovaly a sloužil k úhradě nákladů škol či nemocnic, které církve a řády vlastnily. To je skutečnost.
Dalším "zločinem" je, že se o majetek hlásí i Řád německých rytířů. Už ten přívlastek "německých" je iritující. A opět tu hraje úlohu ona nevědomost a předsudky, že to byla organizace kolaborující s nacisty.
I to je naprostý nesmysl!!!!
Řád patřil k jejich největším odpůrcům. V Československu poskytli němečtí rytíři své pozemky k vybudování obranného systému a věnovali finanční prostředky na výstavbu pohraničního opevnění. Po obsazení naší republiky byla na řádový majetek uvalena nucená správa a posléze zkonfiskován. Členové řádu byli pronásledováni, řada z nich zahynula v koncentračních táborech.
V roce 1948 Nejvyšší správní soud v Praze prohlásil konfiskace dle Benešových dekretů za neodůvodněné a vydal rozhodnutí podle kterého náleží konfiskovaný majetek stále řádu.
Taková je skutečnost. Ať se se někomu líbí či nelíbí.
A dokud se nenaplní zásada: "Co bylo ukradené, to se musí vrátit" (nejedná se pouze o restituce), tak to nebude s naším právním systémem nikdy v pořádku.
Bedřich Marjanko
Malé ohlédnutí aneb Tento způsob roku….
Utichlo silvestrovské veselí a rachot pyrotechniky či ohňostrojů. Svět vstoupil do nového roku s letopočtem 2020. Dvě stejné číslice za sebou vždy vyvolávají určitý pocit magiky a něčeho zvláštního.
Bedřich Marjanko
"Jdu s hlavou vztyčenou...."
Je úterý 27. června 1950 5.35 hodin ráno. Obyčejný pracovní den. Tísíce naši občanů míří do práce, do továren či do úřadů, na vesnici ženy do chlévů a muži na pole. A děti se již těší na prázdniny... Obyčejný den.
Bedřich Marjanko
„Zločin a trest"
Tento název jsem si vypůjčil od ruského klasika F.M.Dostojevkého, třebaže to s jeho dílem ani tak nekoresponduje. Ale.... coby "vyučeného" historika mne napadla určitá dějinná souvislost toho co nyní prožíváme. Tak zalistujme....
Bedřich Marjanko
Velikonoční zamyšlení….
Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod, pondělní Pomlázka – to jsou Velikonoce, latinsky „pascha“, řecky „.????? – pascha“ a hebrejsky „???????? pesach“ což znamená „přechod“, „přejití“ či „uchránění“.
Bedřich Marjanko
Kdepak jsou ti vlastenci, co se nimi stalo...
Z médií i sociálních sítí jsme slýchali odhodlání bránit naší vlast před nejrůznějšími nepřáteli. Znělo "tato zem je naše, vlast ubraníme" apod. Vznikly různé "domobrany" a z úst politiků bylo slovo "vlastenectví" v každé větě,
Bedřich Marjanko
"Bylo to nabité láskou..."
Těmito možná pro některé sentimentálními slovy hodnotila jedna účastnice akci, která nedávno proběhla v jednom okresním městě...
Bedřich Marjanko
"Naší zem nedáme..."
Tato výzva a další vlastenecká hesla zazní dnes na předvolebním mítinku hnutí Svoboda a přímá demokracie na Václavském náměstí v Praze.
Bedřich Marjanko
Osudové datum
Snad každý národ má svá osudová data, která negativně zasáhla do jeho života. Jedním z nich je pro ten náš národ 15. březen 1939.
Bedřich Marjanko
Sestromuž či knihovtipník...
Jistě si mnozí vzpomenou na skvělý seriál F.L.Věk a na poštmistra, pardon spěšnoveda, Sýkoru, který vymýšlel "ryze česká" slova aby tak očistil náš jazyk od cizích výrazů.
Bedřich Marjanko
Lépe obětovat život pro něco, než žít pro nic
Přesně před padesáti lety přišel na Václavské náměstí mladý muž, odložil aktovku, sundal kabát, z kanystru na sebe vylil hořlavinu a škrtl zápalkou...Ten mladý muž byl Jan Palach.
Bedřich Marjanko
"Vánoční poselství..."
Již ten název o něčem vypovídá. Termín "poselství" je možno chápat jako zvěstování něčeho pozitivního,šíření dobra což ještě dokresluje přídavné jméno "vánoční".
Bedřich Marjanko
Vánoce přicházejí a s nimi i konec roku
A byl to rok nabitý výročími. Je pozoruhodné jak ta osudová osmička zasahuje do našich dějin. Co se vše událo když se psal letopočet s tímto číslem na konci.
Bedřich Marjanko
Kdo jsme...
Samozřejmě lidi. Bytosti odpradávna obývající planetu Zemi. Rodíme se zde, žijeme a umíráme. Tak to je zařízeno.
Bedřich Marjanko
Bitva, jenž zastavila expanzi islámu...
V záplavě letošních kulatých či půlkulatých výročí jsou některá, která zcela buď zcela zapadnou či stojí za zmínku pouze okrajově. A přitom mají velmi důležité misto v dějinách lidstva a i dnes mají co říci...
Bedřich Marjanko
"Jdu s hlavou vztyčenou..."
Je úterý 27. června 1950 půl páté ráno, svítá. Na dvoře Pankrácké věznice je však rušno. Chystá se zde další ze série trestů smrti. Ke dvěma šibenicím jsou přiváděni Jan Buchal, Odlřich Pech, Záviš Kalandra a Millada Horáková.
Bedřich Marjanko
Návrat duchovního pastýře...
Dnes, 20. dubna v 18 hodin se po celé naší vlasti rozezní zvony. Na letiště ve Kbelích přistane letadlo s ostatky 33. arcibiskupa pražského Josefa kardinála Berana. Po půlstoletí se plní jeho poslední vůle: spočinout ve své vlasti
Bedřich Marjanko
Něco k "Vítěznému únoru"....
"Právě se vracím z Hradu...". tato slova zazněla z úst tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda na Václavském náměstí přesně před sedmdesáti lety....
Bedřich Marjanko
Něco k vlastenectví
Prezidentská kampań kulminuje. Na jedné straně současná hlava státu s nálepkou vlastence hájícího národní zájmy. A na druhé straně pan profesor, kterého doposud málokdo znal a o jeho názorech toho dohromady moc neví.
Bedřich Marjanko
Štědrý den
Již pominul onen předvánoční shon. Gruntování, shánění dárků, pečení a vaření. Je však škoda, že mnozí prožívají tyto svátky tímto způsobem.
Bedřich Marjanko
Odešel písničkář...
"Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se vracím k svýmu nádraží abych šel zas dál..." Úvodní slova písně, kterou zná každý, kdo se kdysi toulal naší zemičkou. Často se linula večerním šerem za praskání táborového ohně,
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 199
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1289x