My nikagdá nězabuděm! Nězabuděm?
Západní svět ustrnul.
Ale pouze na chvíli. Vyčerpávající válka ve Vietnamu proti níž stále víc rostl odpor, studentské nepokoje ve Francii, flustrace rozpadlého Britského impéria... Koho zajímalo nějaké Československo.
O událostech tohoto pohnutého roku již bylo mnoho napsáno, mnoho řečeno, jsou a budou stále námětem mnoha diskusí. Proto polemiky o příčinách, průběhu a smyslu ponechme odborníkům.
Avšak. Co si musíme připomenout jsou oběti. Umírali nevinní lidé jak pod kulkami střel či po pásy tanků nebo koly vojenských vozidel. Od 21. srpna do 17. prosince 1968 přišlo o život 94 občanů tehdejšího Československa. Mnozí mohou namítnout, že je to málo. Ano oproti již tisícům, kteří umírají nyní na Ukrajině je to skutečně hrstka. Ale uvědomne si, že každý zmařený lidský život je tragédií.
Ale vzpomeňme i na ty, kteří nezahynuly rukou okupantů, ale rukou svých spoluobčanů.
Právě před 25 lety vyhasly v Brně dva mladé životy. Osmnáctiletá dívka Dana Muzikářová a o deset let starší Stanislav Velehrad.
Okolnosti jejich smrti nebyly dosud plně objasněny a je malá pravděpodobnost, že někdy budou.
Dovoluji si nyní ocitovat, jak tuto tragédi prezetovaly tehdejší úřady:
Dne 21. srpna 1969 v průběhu dne i ve večerních hodinách došlo na několika místech v Brně k hrubému narušení veřejného klidu a pořádku skupinami protispolečenských, protisocialistických a kontrarevolučních elementů.
Přes několikeré a opakované výzvy pokračovaly skupiny pachatelů ve výtržnostech a posléze se uchýlily i k páchání dalších trestných činů, zejména rozbíjely výkladní skříně, drancovaly a nadále napadaly orgány Bezpečnosti a příslušníky Lidových milicí a armády, kteří byli povoláni k ochraně pořádku podle platných zákonných předpisů. Došlo k násilným útokům a na dvou místech použili útočníci i střelné zbraně a způsobili tak i usmrcení dvou osob: Dany Muzikářové, nar. 1951, z Brna, a Stanislava Velehrada, nar. 1941, z Koválovic.
Trestnou činností byly způsobeny značné škody na veřejném majetku, na majetku občanů a došlo i ke zranění 39 příslušníků SNB, LM a armády, z toho ve čtyřech případech těžce, a zranění dále utrpěli i někteří občané.
Pachatelé jsou převážně osoby mladé a ve značném počtu i osoby mladistvé, přičemž značná část pachatelů jsou již dříve trestaní recidivisté. Pro podezření z trestných činů ohrožujících veřejný pořádek, státní majetek i majetek občanů, jakož i zdraví a život lidí, bylo zadrženo celkem 330 osob a zahájeno proti nim trestní stíhání. Vyšetřování vede vyšetřovací odbor MS VB Brno a vyšetřovatelé oddělení vyšetřování městské prokurarury v Brně. O výsledcích vyšetřování bude veřejnost informována.
Zpráva krajské prokuratury v Brně o událostech z 21. srpna 1969
Při čtení těchto řádků přímo mrazí!
Mnozí nyní namítnou, že to je již historie, že se to již nikdy nemůže zopakovat.
Mnozí si řeknou, proč se tím zabývat. Máme přece jiné starosti.
A mnohé to vůbec nezajímá.
Stále existují lidé, kteří tyto události schvalují.
A na východě Ukrajiny opět duní tanky a děla......
Bedřich Marjanko
Malé ohlédnutí aneb Tento způsob roku….
Utichlo silvestrovské veselí a rachot pyrotechniky či ohňostrojů. Svět vstoupil do nového roku s letopočtem 2020. Dvě stejné číslice za sebou vždy vyvolávají určitý pocit magiky a něčeho zvláštního.
Bedřich Marjanko
"Jdu s hlavou vztyčenou...."
Je úterý 27. června 1950 5.35 hodin ráno. Obyčejný pracovní den. Tísíce naši občanů míří do práce, do továren či do úřadů, na vesnici ženy do chlévů a muži na pole. A děti se již těší na prázdniny... Obyčejný den.
Bedřich Marjanko
„Zločin a trest"
Tento název jsem si vypůjčil od ruského klasika F.M.Dostojevkého, třebaže to s jeho dílem ani tak nekoresponduje. Ale.... coby "vyučeného" historika mne napadla určitá dějinná souvislost toho co nyní prožíváme. Tak zalistujme....
Bedřich Marjanko
Velikonoční zamyšlení….
Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod, pondělní Pomlázka – to jsou Velikonoce, latinsky „pascha“, řecky „.????? – pascha“ a hebrejsky „???????? pesach“ což znamená „přechod“, „přejití“ či „uchránění“.
Bedřich Marjanko
Kdepak jsou ti vlastenci, co se nimi stalo...
Z médií i sociálních sítí jsme slýchali odhodlání bránit naší vlast před nejrůznějšími nepřáteli. Znělo "tato zem je naše, vlast ubraníme" apod. Vznikly různé "domobrany" a z úst politiků bylo slovo "vlastenectví" v každé větě,
Bedřich Marjanko
"Bylo to nabité láskou..."
Těmito možná pro některé sentimentálními slovy hodnotila jedna účastnice akci, která nedávno proběhla v jednom okresním městě...
Bedřich Marjanko
"Naší zem nedáme..."
Tato výzva a další vlastenecká hesla zazní dnes na předvolebním mítinku hnutí Svoboda a přímá demokracie na Václavském náměstí v Praze.
Bedřich Marjanko
Osudové datum
Snad každý národ má svá osudová data, která negativně zasáhla do jeho života. Jedním z nich je pro ten náš národ 15. březen 1939.
Bedřich Marjanko
Sestromuž či knihovtipník...
Jistě si mnozí vzpomenou na skvělý seriál F.L.Věk a na poštmistra, pardon spěšnoveda, Sýkoru, který vymýšlel "ryze česká" slova aby tak očistil náš jazyk od cizích výrazů.
Bedřich Marjanko
Lépe obětovat život pro něco, než žít pro nic
Přesně před padesáti lety přišel na Václavské náměstí mladý muž, odložil aktovku, sundal kabát, z kanystru na sebe vylil hořlavinu a škrtl zápalkou...Ten mladý muž byl Jan Palach.
Bedřich Marjanko
"Vánoční poselství..."
Již ten název o něčem vypovídá. Termín "poselství" je možno chápat jako zvěstování něčeho pozitivního,šíření dobra což ještě dokresluje přídavné jméno "vánoční".
Bedřich Marjanko
Vánoce přicházejí a s nimi i konec roku
A byl to rok nabitý výročími. Je pozoruhodné jak ta osudová osmička zasahuje do našich dějin. Co se vše událo když se psal letopočet s tímto číslem na konci.
Bedřich Marjanko
Kdo jsme...
Samozřejmě lidi. Bytosti odpradávna obývající planetu Zemi. Rodíme se zde, žijeme a umíráme. Tak to je zařízeno.
Bedřich Marjanko
Bitva, jenž zastavila expanzi islámu...
V záplavě letošních kulatých či půlkulatých výročí jsou některá, která zcela buď zcela zapadnou či stojí za zmínku pouze okrajově. A přitom mají velmi důležité misto v dějinách lidstva a i dnes mají co říci...
Bedřich Marjanko
"Jdu s hlavou vztyčenou..."
Je úterý 27. června 1950 půl páté ráno, svítá. Na dvoře Pankrácké věznice je však rušno. Chystá se zde další ze série trestů smrti. Ke dvěma šibenicím jsou přiváděni Jan Buchal, Odlřich Pech, Záviš Kalandra a Millada Horáková.
Bedřich Marjanko
Návrat duchovního pastýře...
Dnes, 20. dubna v 18 hodin se po celé naší vlasti rozezní zvony. Na letiště ve Kbelích přistane letadlo s ostatky 33. arcibiskupa pražského Josefa kardinála Berana. Po půlstoletí se plní jeho poslední vůle: spočinout ve své vlasti
Bedřich Marjanko
Něco k "Vítěznému únoru"....
"Právě se vracím z Hradu...". tato slova zazněla z úst tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda na Václavském náměstí přesně před sedmdesáti lety....
Bedřich Marjanko
Něco k vlastenectví
Prezidentská kampań kulminuje. Na jedné straně současná hlava státu s nálepkou vlastence hájícího národní zájmy. A na druhé straně pan profesor, kterého doposud málokdo znal a o jeho názorech toho dohromady moc neví.
Bedřich Marjanko
Štědrý den
Již pominul onen předvánoční shon. Gruntování, shánění dárků, pečení a vaření. Je však škoda, že mnozí prožívají tyto svátky tímto způsobem.
Bedřich Marjanko
Odešel písničkář...
"Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se vracím k svýmu nádraží abych šel zas dál..." Úvodní slova písně, kterou zná každý, kdo se kdysi toulal naší zemičkou. Často se linula večerním šerem za praskání táborového ohně,
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 199
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1289x