Bitva, jenž zastavila expanzi islámu...
Před 335 lety, 12. září 1683 se odehrála událost, jenž se významným způsobem zapsala do dějin evropských národů. Ten den spojená říšská, habsburská a polská vojska přitáhla k hlavnímu městu habsburské monarchie Vídni, aby jí osvobodila od obležení Turků, které trvalo již dva měsíce. Křesťanské vojsko vedli polský král Jan III. Sobieski a vévoda Karel V. Lotrinský.
"Jako první časně ráno zaútočili Turci, ale jejich útok byl odražen. Brzy poté Křesťané na levém křídle udeřili na turecké pozice. Během těžkých bojů říšská vojska obsadila několik důležitých tureckých stanovišť. Při neustálých tureckých protiútocích se kolem poledne Křesťanům podařilo dobýt silně opevněný Nussdorf a Heiligenstadt. Během bojů Turci zvětšili tlak na obléhanou Vídeň, kterou se snažili zběsile dobýt. V té době se polské vojsko prodíralo lesy dál na jih. Polským oddílům se podařilo dostat na místo určení teprve odpoledne. Polská pěchota vyčistila vinice na okraji lesa od janičárů a uvolnila tak místo pro jezdectvo. Během bojů Turci stáhli do ohrožené oblasti většinu svého početného jezdectva. Zprávy o tom se brzy dostaly k říšským, a ti po 15. hodině znovu udeřili na turecké pozice. Do 17. hodiny se říšským podařilo přiblížit k centrální turecké obranné pozici (tzv. Türkenschanze). Král Jan vyslal na průzkum terénu jeden jízdní oddíl, který tryskem projel lokálními tureckými pozicemi a s těžkými ztrátami se vrátil do polského tábora. Průzkumníci přivezli dobré zprávy. Turci zde nepřipravili žádné překážky ani pasti pro jízdu. Hned poté v 18 hodin dal polský král pokyn k útoku. 14 tisíc polských kavaleristů a 4 tisíce německých jezdců udeřilo na turecké jezdectvo. Jako první z bitevního pole utekly zbytky Tatarů a brzy je následovaly prořídlé jednotky Spahisů. Polské jezdectvo pobilo také turecké pěšáky a během pronásledování utíkajících se prodralo až do hlavního tureckého tábora, ze kterého se dal na útěk také velitel Turků Kara Mustafa. K utíkajícímu tureckému veliteli a zbytkům jeho jezdectva se připojily také jednotky dosud obléhající Vídeň. Útok polského jezdectva trval půl hodiny. V této chvíli provedla výpad vídeňská posádka odblokovaná útěkem tureckých obléhacích oddílů. Turci stojící naproti říšským se dali na útěk."
zdroj:https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_V%C3%ADdn%C4%9B
Důsledkem této bitvy byl postupný ústup Turků z obsazených evropských území a následný úpadek Osmanské říše. Není bez zajímavosti, že obležené Vídni velel český šlechtic Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, vnuk jednoho z představitelů protihabsburského odboje popravených na Staroměstském náměstí v roce 1620.
Mnozí se nyní zeptají v čem je dnes pro nás toto výročí tak důležité? Co nám může vzkázat? Nějaká bitva, která se udála více než před třemi stoletími...
Hodně.
V té době Osmanská říše si dál a dál podmaňovala Evropu. Islám ohrožoval křesťanskou civilizaci. A tehdy spojené KŘESŤANSKÉ národy, neboť kromě Němců či Poláků zde bojovali i Francouzi (Lotrinsko), Italové, Maďaři, Rumuni (Valašské knižectví), rovněž Záporožští kozáci a samozřejmě i Češi, Moravané či Slováci, se v tomto boji postavili proti islámské expanzi.
Ano
Sjednocené a křesťanské!
A to je důležité pro současnost.
Bohužel.
Současná Evropa není ani jednotná a ani křesťanská...
Bedřich Marjanko
Malé ohlédnutí aneb Tento způsob roku….
Utichlo silvestrovské veselí a rachot pyrotechniky či ohňostrojů. Svět vstoupil do nového roku s letopočtem 2020. Dvě stejné číslice za sebou vždy vyvolávají určitý pocit magiky a něčeho zvláštního.
Bedřich Marjanko
"Jdu s hlavou vztyčenou...."
Je úterý 27. června 1950 5.35 hodin ráno. Obyčejný pracovní den. Tísíce naši občanů míří do práce, do továren či do úřadů, na vesnici ženy do chlévů a muži na pole. A děti se již těší na prázdniny... Obyčejný den.
Bedřich Marjanko
„Zločin a trest"
Tento název jsem si vypůjčil od ruského klasika F.M.Dostojevkého, třebaže to s jeho dílem ani tak nekoresponduje. Ale.... coby "vyučeného" historika mne napadla určitá dějinná souvislost toho co nyní prožíváme. Tak zalistujme....
Bedřich Marjanko
Velikonoční zamyšlení….
Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod, pondělní Pomlázka – to jsou Velikonoce, latinsky „pascha“, řecky „.????? – pascha“ a hebrejsky „???????? pesach“ což znamená „přechod“, „přejití“ či „uchránění“.
Bedřich Marjanko
Kdepak jsou ti vlastenci, co se nimi stalo...
Z médií i sociálních sítí jsme slýchali odhodlání bránit naší vlast před nejrůznějšími nepřáteli. Znělo "tato zem je naše, vlast ubraníme" apod. Vznikly různé "domobrany" a z úst politiků bylo slovo "vlastenectví" v každé větě,
Bedřich Marjanko
"Bylo to nabité láskou..."
Těmito možná pro některé sentimentálními slovy hodnotila jedna účastnice akci, která nedávno proběhla v jednom okresním městě...
Bedřich Marjanko
"Naší zem nedáme..."
Tato výzva a další vlastenecká hesla zazní dnes na předvolebním mítinku hnutí Svoboda a přímá demokracie na Václavském náměstí v Praze.
Bedřich Marjanko
Osudové datum
Snad každý národ má svá osudová data, která negativně zasáhla do jeho života. Jedním z nich je pro ten náš národ 15. březen 1939.
Bedřich Marjanko
Sestromuž či knihovtipník...
Jistě si mnozí vzpomenou na skvělý seriál F.L.Věk a na poštmistra, pardon spěšnoveda, Sýkoru, který vymýšlel "ryze česká" slova aby tak očistil náš jazyk od cizích výrazů.
Bedřich Marjanko
Lépe obětovat život pro něco, než žít pro nic
Přesně před padesáti lety přišel na Václavské náměstí mladý muž, odložil aktovku, sundal kabát, z kanystru na sebe vylil hořlavinu a škrtl zápalkou...Ten mladý muž byl Jan Palach.
Bedřich Marjanko
"Vánoční poselství..."
Již ten název o něčem vypovídá. Termín "poselství" je možno chápat jako zvěstování něčeho pozitivního,šíření dobra což ještě dokresluje přídavné jméno "vánoční".
Bedřich Marjanko
Vánoce přicházejí a s nimi i konec roku
A byl to rok nabitý výročími. Je pozoruhodné jak ta osudová osmička zasahuje do našich dějin. Co se vše událo když se psal letopočet s tímto číslem na konci.
Bedřich Marjanko
Kdo jsme...
Samozřejmě lidi. Bytosti odpradávna obývající planetu Zemi. Rodíme se zde, žijeme a umíráme. Tak to je zařízeno.
Bedřich Marjanko
"Jdu s hlavou vztyčenou..."
Je úterý 27. června 1950 půl páté ráno, svítá. Na dvoře Pankrácké věznice je však rušno. Chystá se zde další ze série trestů smrti. Ke dvěma šibenicím jsou přiváděni Jan Buchal, Odlřich Pech, Záviš Kalandra a Millada Horáková.
Bedřich Marjanko
Návrat duchovního pastýře...
Dnes, 20. dubna v 18 hodin se po celé naší vlasti rozezní zvony. Na letiště ve Kbelích přistane letadlo s ostatky 33. arcibiskupa pražského Josefa kardinála Berana. Po půlstoletí se plní jeho poslední vůle: spočinout ve své vlasti
Bedřich Marjanko
Něco k "Vítěznému únoru"....
"Právě se vracím z Hradu...". tato slova zazněla z úst tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda na Václavském náměstí přesně před sedmdesáti lety....
Bedřich Marjanko
Něco k vlastenectví
Prezidentská kampań kulminuje. Na jedné straně současná hlava státu s nálepkou vlastence hájícího národní zájmy. A na druhé straně pan profesor, kterého doposud málokdo znal a o jeho názorech toho dohromady moc neví.
Bedřich Marjanko
Štědrý den
Již pominul onen předvánoční shon. Gruntování, shánění dárků, pečení a vaření. Je však škoda, že mnozí prožívají tyto svátky tímto způsobem.
Bedřich Marjanko
Odešel písničkář...
"Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se vracím k svýmu nádraží abych šel zas dál..." Úvodní slova písně, kterou zná každý, kdo se kdysi toulal naší zemičkou. Často se linula večerním šerem za praskání táborového ohně,
Bedřich Marjanko
Modlitba pro Martu 2017
Zpráva z tisku: „Jednapadesátiletý muž narušil svou hlasitou produkcí řádně ohlášené setkání občanů s prezidentem České republiky, na základě čehož je podezřelý z přestupku proti právu shromažďovacímu,“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 199
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1289x