Osudové datum
V ten doslova mrazivý den projížděla našimi městy vojenská vozidla okupační armády a nad sídlem českých králů a symbolem naší státnosti zavlála vlajka s hákovým křížem. A v jeho stínu se pak žilo plných šest let.
Ano, žilo. Dále to byl rytmus každodenního života. Řemeslníci dále vyráběli, zemědělci pěstovali plodiny a chovali dobytek, lékaři léčili, učitelé učili... Mladí se bavili, scházeli se, zakládali rodiny, rodily se děti. Chodilo se do restauravcí, kaváren, navštěvovala se divadla, točily se filmy (dodnes řada populárních snímků s Vlastou Buriánem, Oldřichem Novým, Adinou Mandlovou či Věrou Ferbasovou jsou právě z té doby) a vycházely i knihy.
Avšak ve stínu hákového kříže. Kdy si nikdo nebyl jistý zda nebude zatčen s následkem té "lepší" variaty odvlečení do koncentračního tábora či trestu smrti. A stačilo málo - pár slov v hospodě či obchodě, poslech cizího rozhlasu, zatajování potravin či černá zabíjačka. Bohužel mnohdy se našel někdo kdo ze závisti či zášti k tomu druhému to udal.
Neboť právě v těžkých chvílích se naplno projeví i charaktery. Zde se zpravidla ukáže pravá podstata člověka v tom negativním i pozitivním smyslu. Ve třicátých letech se v tisku objevovaly články plné vlastenectví s výzvamy se bránit a neustupovat. Z nichž nejznámější byl.... Emanuel Moravec.
Na druhé straně to byly stovky či tisíce těch, kteří si prostě žili svou prací, svými zájmy a zábavou. A právě, když nastala těžká doba, tak do toho šli...
Kdo tehdy znal Otakara Jaroše, Josefa Mašína, Josefa Balabána a Václava Morávka, Gabčíka, Kubiše, Valčíka....Kdo znal nějakého podplukovníka Ludvíka Svobodu učitele maďarštiny na Vojenské akademii v Hranicích, kdo znal nějakou pani Miladu Horákovou, úřednici na sociálním odboru pražského magistrátu či mnoho dalších "neznámých a obyčejných" lidí.
A ti všichni v době ohrožení existence národa pro něho a jeho svobodu neváhali obětovat to nejvzácnější - svůj život!
Proto právě u příležitosti dnešního smutného výročí si jejich činy připomeňme.
Čest jejich památce!!!
Bedřich Marjanko
Malé ohlédnutí aneb Tento způsob roku….
Utichlo silvestrovské veselí a rachot pyrotechniky či ohňostrojů. Svět vstoupil do nového roku s letopočtem 2020. Dvě stejné číslice za sebou vždy vyvolávají určitý pocit magiky a něčeho zvláštního.
Bedřich Marjanko
"Jdu s hlavou vztyčenou...."
Je úterý 27. června 1950 5.35 hodin ráno. Obyčejný pracovní den. Tísíce naši občanů míří do práce, do továren či do úřadů, na vesnici ženy do chlévů a muži na pole. A děti se již těší na prázdniny... Obyčejný den.
Bedřich Marjanko
„Zločin a trest"
Tento název jsem si vypůjčil od ruského klasika F.M.Dostojevkého, třebaže to s jeho dílem ani tak nekoresponduje. Ale.... coby "vyučeného" historika mne napadla určitá dějinná souvislost toho co nyní prožíváme. Tak zalistujme....
Bedřich Marjanko
Velikonoční zamyšlení….
Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod, pondělní Pomlázka – to jsou Velikonoce, latinsky „pascha“, řecky „.????? – pascha“ a hebrejsky „???????? pesach“ což znamená „přechod“, „přejití“ či „uchránění“.
Bedřich Marjanko
Kdepak jsou ti vlastenci, co se nimi stalo...
Z médií i sociálních sítí jsme slýchali odhodlání bránit naší vlast před nejrůznějšími nepřáteli. Znělo "tato zem je naše, vlast ubraníme" apod. Vznikly různé "domobrany" a z úst politiků bylo slovo "vlastenectví" v každé větě,
Bedřich Marjanko
"Bylo to nabité láskou..."
Těmito možná pro některé sentimentálními slovy hodnotila jedna účastnice akci, která nedávno proběhla v jednom okresním městě...
Bedřich Marjanko
"Naší zem nedáme..."
Tato výzva a další vlastenecká hesla zazní dnes na předvolebním mítinku hnutí Svoboda a přímá demokracie na Václavském náměstí v Praze.
Bedřich Marjanko
Sestromuž či knihovtipník...
Jistě si mnozí vzpomenou na skvělý seriál F.L.Věk a na poštmistra, pardon spěšnoveda, Sýkoru, který vymýšlel "ryze česká" slova aby tak očistil náš jazyk od cizích výrazů.
Bedřich Marjanko
Lépe obětovat život pro něco, než žít pro nic
Přesně před padesáti lety přišel na Václavské náměstí mladý muž, odložil aktovku, sundal kabát, z kanystru na sebe vylil hořlavinu a škrtl zápalkou...Ten mladý muž byl Jan Palach.
Bedřich Marjanko
"Vánoční poselství..."
Již ten název o něčem vypovídá. Termín "poselství" je možno chápat jako zvěstování něčeho pozitivního,šíření dobra což ještě dokresluje přídavné jméno "vánoční".
Bedřich Marjanko
Vánoce přicházejí a s nimi i konec roku
A byl to rok nabitý výročími. Je pozoruhodné jak ta osudová osmička zasahuje do našich dějin. Co se vše událo když se psal letopočet s tímto číslem na konci.
Bedřich Marjanko
Kdo jsme...
Samozřejmě lidi. Bytosti odpradávna obývající planetu Zemi. Rodíme se zde, žijeme a umíráme. Tak to je zařízeno.
Bedřich Marjanko
Bitva, jenž zastavila expanzi islámu...
V záplavě letošních kulatých či půlkulatých výročí jsou některá, která zcela buď zcela zapadnou či stojí za zmínku pouze okrajově. A přitom mají velmi důležité misto v dějinách lidstva a i dnes mají co říci...
Bedřich Marjanko
"Jdu s hlavou vztyčenou..."
Je úterý 27. června 1950 půl páté ráno, svítá. Na dvoře Pankrácké věznice je však rušno. Chystá se zde další ze série trestů smrti. Ke dvěma šibenicím jsou přiváděni Jan Buchal, Odlřich Pech, Záviš Kalandra a Millada Horáková.
Bedřich Marjanko
Návrat duchovního pastýře...
Dnes, 20. dubna v 18 hodin se po celé naší vlasti rozezní zvony. Na letiště ve Kbelích přistane letadlo s ostatky 33. arcibiskupa pražského Josefa kardinála Berana. Po půlstoletí se plní jeho poslední vůle: spočinout ve své vlasti
Bedřich Marjanko
Něco k "Vítěznému únoru"....
"Právě se vracím z Hradu...". tato slova zazněla z úst tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda na Václavském náměstí přesně před sedmdesáti lety....
Bedřich Marjanko
Něco k vlastenectví
Prezidentská kampań kulminuje. Na jedné straně současná hlava státu s nálepkou vlastence hájícího národní zájmy. A na druhé straně pan profesor, kterého doposud málokdo znal a o jeho názorech toho dohromady moc neví.
Bedřich Marjanko
Štědrý den
Již pominul onen předvánoční shon. Gruntování, shánění dárků, pečení a vaření. Je však škoda, že mnozí prožívají tyto svátky tímto způsobem.
Bedřich Marjanko
Odešel písničkář...
"Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se vracím k svýmu nádraží abych šel zas dál..." Úvodní slova písně, kterou zná každý, kdo se kdysi toulal naší zemičkou. Často se linula večerním šerem za praskání táborového ohně,
Bedřich Marjanko
Modlitba pro Martu 2017
Zpráva z tisku: „Jednapadesátiletý muž narušil svou hlasitou produkcí řádně ohlášené setkání občanů s prezidentem České republiky, na základě čehož je podezřelý z přestupku proti právu shromažďovacímu,“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 199
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1289x