Karma!

Přiznám se, že jsem to celé nečetl. Ovšem chci, aby i moje děti mluvily česky i když to není světový jazyk, chci, aby existovala Česká republika a ne jenom jako součást SRN. Chci, aby naši zvolení představitelé rozhodovali o tom, kdo u nás a za jakých podmínek může žít. Asi je to naivní, ale byl bych rád, kdyby to tak bylo. Jinak by tehdy stačilo, aby zvítězil Hitler, někteří z nás by mluvili světovým jazykem, někteří by nebyli, ale nemuseli bychom se rozhodovat jestli volit Zemana nebo nějakou loutku.

A jak tomu, bez potrebnych pravomoci pomuze Zeman?

Je smůla, když se v hezkém článku o vlastenectví, v jeho závěru, kde hovoříte o úctě k našemu jazyku, vyskytne chyba ve shodě podmětu s přísudkem. (...vychovávat potomky, aby si vážily?...) Ale jinak naprostý souhlas. Také nemám rád, když někdo przní češtinu anglikanismy, nebo používá místo českých výrazů zkratky typu BTW, IMHO a podobně. Pokud jde ochotu bránit tuto zem, projevuje se to nejvíce ve vztahu k povinné vojenské základní službě, kterou "vlastenci" (povětšinou hrdí držitelé modrých knížek), jako zbytečnou zrušili. Ale o tom bylo již mnoho napsáno.

Jé.... Za to se moc omlouvám.. Chybička se vloudila.... A právě v případě shody pomětu s přísudkem některé své přátele opravuji. A teď se mi to vrátilo...

Béďo, ode mne karma. Jen mám jednu drobnou výhradu - v úvodu jsi nemusel psát, že pana Drahoše doposud málokdo znal, ale pokud vím, tak jsi o něm určitě již dříve dost slyšel, stejně jako já.

Ale to je jen taková drobnost. Díky za blog.

Já ano, ale uznej, že v mnoha měst i obcí jej skutečně neznali pokud se nezabývali vědou..

Moc tomu vlastenectví nerozumím: jak je to myšleno, "úcta k rodnému jazyku"? Přiznám se, že i když jsem několik jazyků jakž takž studoval, a byl jsem i okouzlen jejich krásou a strukturou (jako třeba latinou, starořečtinou), nikdy mě nenapadlo, že bych měl k nějakému jazyku pociťovat úctu. Když jsem jel poznat nějakou zemi, jako třeba Gruzie, Albánie, Thajsko, Rusko a další, vždy jsem se pokusil naučit několik slov, al to spíše k vyjádření úcty domorodému obyvatelstvu, hlavně na vesnicích. Ale opravdu nevím o tom, že bych někdy uctíval jazyk jako takový.Jak tomu mám rozumět?

A co je dále úcta k dějinám? Vážím si některých historických událostí, jako třeba Husa nebo Masaryka, ale jak mám ctít celé dějin? To jako úctu ke všemu, co se tady kdy odehrálo? Jak se taková úcta projevuje?

Jak mám rozvíjet tradice? A které konkrétně tradice, házení střevícem? Jak mám vytvářet "nové tradice", podle čeho poznám, že něco nového se má stát tradicí? Není nová tradice zároveň cizím vlivem? Jak poznám cizí ohrožující vlivy, ohrožující co vlastně?

Tak za prvé. Napsal jsem k RODNÉMU jazyku. Pakliže jste studoval několik jazyků jak tvrdíte, tak jistě uznáte, že čeština je bohatý jazyk a je proto škoda jej jakýmkoli způsobem komolit což je dnes bohužel časté.

Dále naše dějiny jsou skutečně bohaté a pestré. Například povinná školní docházka byla u nás zavedená v roce 1775, tedy kdy ještě například neexistovaly USA. Dále třeba Jiří z Poděbrad již v 15. století uvažoval o jakési evropské integraci.

A co se týče tradic. V každé vesnici se konaly různé slavnosti, které pak za socialismu upadly v zapomenutí. A pak se opět obnovily. Například u nás v Mělníku to byla Svatrojicka pouť (tzv.koláčová) a sobotní trhy. A jako nová tradice to je Pivní festival-letos bude druhý ročník na jehož pořádání mám tu čest se podílet..

To je nejlepsi blog na dane tema

Děkuji..

I já dávám, Bedřichu karmu a doufám, že mě pan Matuška za to nepolije horkou smolou. smolou.

a proč by to pan Matuška měl dělat???

ode mne karma a

Karásku, Karásku, ty si nějak nerozumíš